sobota 28. června 2014

Stává se vám, že vejdete do místnosti a nevíte co jste tam chtěli? Nejste jediní.


Používat náš mozek k přemýšlení nad naším mozkem ... to zamotá hlavu i vědcům a lékařům.

Občas nám mozek provádí nesnesitelné věci. Vkročíte do místnosti a najednou nevíte proč jste tam nebo pro co jste tam přišli. Mozek vás to nechal ve mžiku zapomenout.

Gabriel Radvansky, vědec z University Notre Dame, toho měl už dost a rozhodl se, že tomuto zapomínání přijde na kloub. Téměř po 20ti letech se mu podařilo udělat ve výzkumu nějaký pokrok.

Prováděl experimenty pomocí počítačových simulací i v reálném světě, aby zjistil, jak je naše krátkodobá paměť ovlivněna změnou okolního prostředí.

Účastníci jednoho z experimentů dostali jednoduchý úkol. Měli sebrat barevný předmět různého tvaru z jednoho stolu a položit na druhý. Druhý stůl byl buď ve stejné místnosti nebo v jiné. Radvansky se jich občas zeptal, jaký objekt zrovna přemístili. Ukázalo se, že se vstupem účastníků do druhé místnosti se navýšil počet chybných odpovědí. Jinými slovy, samotné procházení dveřmi způsobilo, že zapomněli, jaký objekt přinesli.  

Na vině je skrytý jev známý jako event boundary, neboli událostní hranice. Náš mozek rozčleňuje události a váže je k prostředí nebo místnosti, ve které se odehrály. Jakmile se přemístíme z jedné místnosti do druhé, mozek vytvoří soubor obsahující všechny informace o první místnosti a o tom co jste tam dělali, uloží ho a ukryje. V ten okamžik se začne soustředit na místnost druhou. Proto je tak těžké si v druhé místnosti vzpomenout, co jsme chtěli udělat, když jsme byli v místnosti první.

Existuje způsob jak tomuto zapomínání zamezit? Vlastně ani ne. Můžete zkusit mumlání vašeho úkolu pro sebe během přemísťování z jednoho pokoje do druhého, nebo si to napsat na ruku. A nebo, jak Radvansky jednou žertoval, "Dveře jsou zlé. Vyvarujte se jim za každou cenu."

Zdroj