Nejdelší skladba na světě má být dlouhá 1000 let. Skončí až v roce 2999.

Skladba má název Longplayer a začala hrát o půlnoci 1. ledna 2000. Pokud vše půjde podle plánu, bude pokračovat bez opakování až do 31. prosince 2999.

 

Britský hudebník a skladatel Jem Finer nahrál v roce 1999 asi 20ti minutovou meditační kompozici, která byla zahrána na zvláštní kruhový hudební nástroj sestávající z 234 tibetských mís a gongů různých velikostí. Ty byly rozeznívány údery či třením za pomoci dřevěných paliček. Čili tak, jak se na tyto mísy hrálo již před více než tisíci lety.

 

Jem Finer a David Toop

Tato skladba je neustále zpracovávána počítačovým programem a za použití speciálního algoritmu je doplňována o ohromné množství variací, aby se po dobu jednoho tisíce let ani jednou žádná z nich neopakovala. Vzniká tak originální dílo, jehož autorem je člověk a zároveň počítač.

 

Tento umělecký projekt sídlí v budově bývalého majáku z 19. století Bow Creek v Anglii, kde skladbu můžete poslouchat a odkud je streamována přes internet k posluchačům kdekoliv na světě.

 

Maják Bow Creek u řeky Temže v Londýně

Smyslem skladby je podle autora mimo jiné přimět k přemítání o pomíjivosti času.
Pokud hledáte vhodnou hudební kulisu k meditaci, můžete zkusit právě Longplayer.

Zdroj

Oficiální stránka

 

Největší kus přírodního železa na světě leží v Africe. Dopadl tam z vesmíru.

Zhruba před 80 tisíci lety dopadl na Zem meteorit a nezanechal po sobě kráter. Váží zhruba 60 tun a je výjimečný hned v několika ohledech. Jedná se o největší známý neporušený meteorit a o největší kus železa přírodního původu na Zemi. Je též neobvyklý v tom, že je plochý na obou hlavních stranách.

 

 

Snímek z roku 1967

Jeho nález byl náhodný. Došlo k němu v roce 1920, když se farmář v Namibii, zemi na západním pobřeží jižní Afriky, snažil zorat půdu. Když se jeho pluh tažený volem náhle se skřípotem zasekl, rozhodl, že tuto překážku odkryje. Ke svému překvapení později zjistil, že jde o meteorit. 

Tento meteorit dostal jméno Hoba, což v Namaštině znamená dar a kvůli své váze zůstává na svém místě dopadu dodnes.

Nalezení meteoritu Hoba v roce 1920

 

 

Poloha (Google Mapy)

Zdroj

Jak vysoký je nejvyšší objekt, který se dá postavit?

What's the Tallest Thing We Can Possibly Build?

Článek věnovaný studentům jazyka anglického

Původní text: RealLifeLore

Přepis a překlad: Josef Handsuch

12,000 years ago on the hills of modern-day Turkey, our ancient ancestors built what is to our knowledge the oldest temple in the world.	Před 12 000 lety na kopcích dnešního Turecka naši pradávní předkové postavili to, co je, pokud víme, nejstarším chrámem na světě.
It has always been a human desire to see how far up into the sky their creations can reach.	Lidé vždy toužili vědět, až kam vysoko do nebe mohou jejich výtvory dosáhnout.
Ancient humans used to gaze up at the sky and dream about reaching the stars with their buildings.	Již lidé ve starověku hleděli na oblohu a snili o dosažení hvězd svými stavbami.
It is only natural for humanity to push further than ever before and to build taller and taller than anybody before them.	Posouvat se dál a stavět stále výše než kdokoliv předtím je pro člověka jen přirozené.
But surely, there must be a limit to how tall we can eventually build something, right?	Ale jistě musí existovat limit, jak vysoko lze něco postavit, nebo ne?
What is actually the tallest thing that we could theoretically ever build?	Jak vysoký je tedy nejvyšší objekt, který se dá teoreticky postavit?
To begin with a sense of scale, this is a standard height for a 1 storey family home, about 4.5 metres tall above the ground:	Abychom získali představu o měřítku, toto je standardní výška jednopodlažního rodinného domu, asi 4,5 metru vysokého:
Moving up from there at 128 metres high is the tallest statue in the world.	Odtud se posuneme do výše 128 metrů, což je výška nejvyšší nejvyšší sochy na světě.
A statue so tall that if you jump from the top of its head, it will take you 5.5 seconds before hitting the ground.	Socha tak vysoká, že pokud byste skočili z vršku její hlavy, bude vám trvat 5,5 sekund, než dopadnete na zem.
Just a bit higher at 139 metres is the tallest roller coaster in the world, but that's not quite as high up as the Great Pyramid of Giza, which was built a very long time ago in 2570 BC.	Jen o něco vyšší je nejvyšší horská dráha na světě se svými 139 metry, která ale neměří o moc více než Velká pyramida v Gíze, jež byla postavena před velmi dlouhou dobou, a to v roce 2570 před naším letopočtem.
Once completed, it was by far the tallest thing that we humans had ever built and it maintained that record for an unbelievable 3881 years, until it was finally beaten in the year 1311 in England.	Po jejím dokončení to byl zdaleka ten nejvyšší objekt, který jsme my lidé kdy postavili a tento rekord byl udržen po neuvěřitelnou dobu 3881 let, kdy byl nakonec překonán v Anglii v roce 1311.
The Lincoln Cathedral reached the soaring height of 160 metres into the sky and that remained the tallest thing that humans had ever achieved until kind of recently in 1884, when the Washington Monument in Washington DC finally surpassed its height at 169 metres.	Lincolnská katedrála se tyčí do nebes s výškou 160 metrů a zůstala tím nejvyšším objektem, který byl kdy člověkem postaven až do roku 1884, kdy Washingtonův monument ve Washingtonu DC její výšku konečně překonal svými 169 metry.
The tallest ferris wheel in the world currently is roughly the same height as this Monument.	Nejvyšší ruské kolo na světě je v současné době zhruba stejně vysoké jako tento monument.
So the monument clearly didn't remain the tallest structure for very long.	Takže tento monument zjevně nezůstal nejvyšší stavbou na příliš dlouho.
The Eiffel Tower surpassed it quickly and was 301 metres high above the ground, which absolutely dwarfed everything that humans had ever built before it.	Rychle ho totiž překonala Eiffelova věž a ta se svou výškou 301 metrů zcela zastínila vše, co kdy člověk do té doby postavil.
The Eiffel Tower kind of opened up Pandora's Box though, in terms of how tall we could possibly build something.	Eiffelova věž ale otevřela Pandořinu skříňku, pokud jde o otázku, jak vysoko se dá vůbec stavět.
With the advent of wrought iron and steel the height of our structures could get much greater.	S příchodem kovaného železa a oceli se výška našich staveb mohla dostat mnohem dál.
The Chrysler Building at 319 metres tall finally unseated the Eiffel Tower after 41 years of holding the record.	Mrakodrap Chrysler Building, vysoký 319 metrů, konečně sesadil Eiffelovku, která držela rekord 41 let.
But the very next year after it was completed, the Empire State building stole the crown at a massive height of 448 metres.	Jenže hned rok poté, co byla jeho stavba dokončena, ho z trůnu sesadil Empire State Building se svou kolosální výškou 448 metrů.
But even this record wouldn't last for very long, because starting in 1963 the tallest thing ever built by humanity would actually be a TV mast.	Ale ani tento rekord nevydržel příliš dlouho, protože počátkem roku 1963 se nejvyšším objektem, který byl postaven člověkem, stal televizní stožár.
The tallest of these ever built was the Warsaw radio tower which ascended to a staggering height of 646 metres.	Nejvyšší ze všech těchto stožárů byl varšavský vysílač Konstantynow, jenž vystoupal do ohromující výšky 646 metrů.
It collapsed in 1991 but its height was never surpassed until very recently in 2008.	V roce 1991 se zhroutil, ale jeho výška nebyla překonána až do nedávného roku 2008.
To prepare for the scale of the tallest thing ever built by humans so far I'm going to include several other very tall and recognizable buildings onto this graph first:	Abych vás připravil na stupeň výšky nejvyššího objektu, který člověk doposud postavil, přidám nejprve do tohoto grafu několik dalších velmi vysokých staveb, které si zasluhují pozornost:
But by far taller than any of them is the Burj Khalifa in Dubai.	Ale mnohem vyšší než kterákoliv z nich, je Burdž Chalífa v Dubaji.
This monster building is 830 metres tall.	Tato monstrózní budova měří na výšku 830 metrů.
It takes 2909 steps to walk up from the ground floor to the top.	K výstupu z přízemí na vrchol je nutné zdolat 2909 schodů.
Or you can take an elevator ride that takes 2 minutes and 40 seconds.	Nebo můžete jet výtahem, který vás tam dopraví za 2 minuty a 40 sekund.
If you jump from the top and somehow hit the ground without hitting any part of the building, it would take you 20 seconds to fall the entire distance.	Pokud skočíte z vrcholu a nějakým způsobem se vám podaří nezasáhnout některou z částí budovy, urazit celou vzdálenost pádem až k zemi vám bude trvat 20 sekund.
Go ahead and start a timer at 20 seconds to understand how long of a fall that actually is.	Spusťte si schválně časovač nastavený na 20 sekund, abyste si uvědomili, jak dlouhý pád to vlastně je.
But the Burj Khalifa is only how tall we have built, not how tall we possibly could build.	Burdž Chalífa ale představuje pouze to, jak vysoko jsme něco postavili, nikoliv to, jak vysoko se dá stavět.
If we wanted to, we could build something significantly higher.	Pokud bychom chtěli, mohli bychom postavit něco výrazně vyššího.
So what's preventing us from doing that right now?	Takže co nám brání v tom, abychom tak učinili již nyní?
In theory, there really isn't a limit to how tall we could build something at all - so long as we kept expanding the base of the structure to support the added weight on the top.	Teoreticky vlastně neexistuje vůbec žádný limit, pokud jde o to, do jaké výšky můžeme stavět. Tedy pokud budeme patřičně rozšiřovat základnu stavby, která by nesla přidanou váhu v horní části.
Since the Earth is spherical, there obviously is a limit to how much we can expand the base of the structure by.	Protože je Země kulatá, je tu pochopitelně omezení míry, do které lze tuto základnu rozšiřovat.
So given our current technology and resources the tallest thing we could possibly build right now is likely the X-Seed 4000.	Vzhledem k našim současným technologiím a zdrojům, nejvyšší objekt, který se dá v tuto chvíli postavit, je pravděpodobně X-Seed 4000.
The tallest structure ever fully envisioned with completed blueprints.	Ta nejvyšší stavba, která kdy byla plně vizualizovaná s kompletními architektonickými plány.
It would soar to an insane height of 4 kilometres into the sky.	Tato budova by se tyčila do šílené výšky 4 kilometrů.
Which would make the Burj Khalifa look puny in comparison	Ve srovnání s ní by tak mrakodrap Burdž Chalífa vypadal docela maličký.
And it would be even taller than Mount Fuji is in Japan.	Dokonce by byla ještě vyšší, než hora Fudži v Japonsku.
It would even reached about 45% as high as Mount Everest or 2748 Toyota Corollas stacked on top of each other.	Stavba by dosahovala 45% výšky Mount Everestu nebo 2748 automobilů Toyota Corolla naskládaných na sebe.
The base of the tower would have to be 6 kilometres across in order to support the enormous weight on the top.	Základna této věže by musela být široká 6 kilometrů, aby udržela ohromnou tíhu horní části.
It would basically be a metal mountain capable of housing over 1 million people inside of it and it would be so gargantuan that it would likely disrupt weather patterns around wherever it is built.	V podstatě by se jednalo o kovovou horu, která by byla schopna ve svém nitru ubytovat více než 1 milion lidí a byla by tak gigantická, že by pravděpodobně ve svém okolí rozrušila počasí.
The cost of building such a titanic structure however is perhaps as equal a ludicrous thought.	Samotné pomyšlení na cenu takové kolosální stavby je ale možná stejným způsobem ohromující.
Estimates range anywhere from $479 billion dollars on a lower end up to 1. 4 trillion dollars on the higher end, which is higher than the entire GDP of Russia.	Odhady se pohybují někde mezi 479 miliardami až 1,4 biliony dolarů, což je více než celý hrubý národní produkt Ruska.
The X-Seed 4000 is a true testament to possibility and if we decided to build it today, there's nothing that can stop us from finishing it tomorrow.	X-Seed 4000 je skutečným svědectvím toho, čeho je možné dosáhnout a pokud bychom se rozhodli tuto věž postavit dnes, nebylo by nic, co by nám bránilo v jejím dokončení v blízké budoucnosti.
In the future, it may become possible to build even more outrageous structures like a space elevator 100,000 kilometers above the Earth's surface.	V budoucnu se může stát, že budeme moci postavit ještě neskutečnější stavby, jako je například vesmírný výtah, který by se tyčil do výše 100 000 kilometrů nad zemským povrchem.
But since that currently isn't possible, I decided to leave it out of this video until now.	Ale vzhledem k tomu, že realizace tohoto výtahu v současné době není možná, rozhodl jsem se jej nechat až na teď.
There doesn't exist a material that we can produce enough of that is both strong and light enough to build a space elevator.	Materiál, který bychom vyprodukovali v dostatečném množství a který by byl pro stavbu vesmírného výtahu jak dostatečně pevný tak i dostatečně lehký, zatím neexistuje.
But if our technology advances enough in the future, it is theoretically possible to build, which makes this probably the tallest thing that could ever be built on Earth in humanity's future.	Ale pokud naše technologie v budoucnu dostatečně pokročí, teoreticky je takový výtah možné postavit, což z něho do budoucna činí pravděpodobně nejvyšší věc, kterou by lidstvo mohlo kdy na Zemi postavit.
For some perspective, the International Space Station only orbits around the Earth this far away from the surface:	Jen pro představu: Mezinárodní vesmírná stanice obíhá kolem Země pouze v takovéto vzdálenosti od povrchu:
While the 100,000 kilometre space elevator would stretch all the way out to here:	Zatímco vesmírný výtah se svými 100 000 kilometry by se táhl až sem:
Due to the Earth's rotation the top of this elevator would be moving incredibly fast relative to the surface.	Kvůli rotaci Země by se horní část tohoto výtahu pohybovala relativně vůči povrchu neuvěřitelnou rychlostí.
This means that people on board would experience a modest amount of time dilation.	To znamená, že u lidí ve výtahu by došlo k mírné dilataci času.
Similar to what astronauts on board the International Space Station experience today.	Podobné, kterou dnes prodělávají astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.
Astronaut Scott Kelly, for example, spent an entire year aboard the space station and as a result of time dilation he returned back to Earth 0.01 seconds younger than his identical twin brother.	Astronaut Scott Kelly například strávil celý rok na palubě vesmírné stanice a v důsledku časové dilatace se vrátil zpět na Zemi o 0,01 vteřin mladší než jeho jednovaječný bratr.
It may not seem like much, but Scott Kelly in effect time-travelled a very small amount due to the speed that he was travelling at.	To se možná nezdá moc, ale díky rychlosti, jakou se pohyboval, Scott Kelly ve velmi malé míře prakticky cestoval časem.

Nově nalezený druh vosy byl díky svému životnímu cyklu pojmenován po vetřelcích.

Většina z vás jistě zná děsivého xenomorfa z legendárního scifi hororu Vetřelec z roku 1979 a jeho pokračování. Vetřelčí životní cyklus je nelítostný. Do těla nedobrovolného hostitele se naklade vejce, které se vyvine v embryo a následně v mladého jedince, který se vykouše z jeho hrudi, čímž jej usmrtí. Po určité době se z tzv. chestburstera stává dospělý jedinec.
Příroda nám svou nevyzpytatelností ukazuje, že tento krutý způsob života není součástí pouze fiktivních příběhů.

V létě roku 2018 přírodovědci objevili v Austrálii nový druh parazitické vosy, který vkládá svá vajíčka do housenek. Larva pak pojídá své oběti zevnitř a stejně jako známý fiktivní mimozemský tvor s kyselinou místo krve, se v určité fázi svého vývoje vykouše ven z těla svého hostitele, který posléze umírá. Když se larva přemění v dospelého jedince, celý cyklus se opakuje.

Foto: Erinn Fagan-Jeffries

Do nedávna byl pojem xenomorf čistě fiktivní. Na počest tvora ze slavného sci-fi filmu byl nový vosí druh pojmenován Dolichogenidea Xenomorph.

„Při velikosti, která činí méně než 5 mm na délku by se mohlo zdát, že Dolichogenidea Xenomorph postrádá ráznost svého hrůzostrašného jmenovce, ale velikost je relativní. Pro hostitelské housenky je to ohromný predátor,“ říká výzkumná pracovnice Erinn Fagan-Jeffriesová z Australského centra evoluční biologie.

Zdroj: Science Daily

V Kanadě jezera pokrývají větší plochu než v celém zbytku světa.

Kanada leží v Severní Americe a je po Rusku druhou největší zemí na světě. Co se přírodních krás týká, má se určitě čím chlubit. Ale možná vůbec nejzajímavější na kanadské přírodě jsou její jezera.

Při nedávném průzkumu bylo zjištěno, že počet jezer v Kanadě se pohybuje kolem neuvěřitelných 2 miliónů. Jejich původ sahá do období velkého tání ledovců z konce poslední doby ledové. Kanada má díky těmto pradávným ledovcům nyní v jezerech a řekách tolik vody, že pokud by byla země zcela plochá, byla by celá zatopena do výšky dvou metrů.

Podle výzkumníků kanadské univerzity McGill je 62 %
veškeré plochy světových jezer právě v Kanadě.

Největší ze všech jezer v Kanadě se jmenuje Great Bear Lake, neboli Velké Medvědí jezero. To je se svými 31 000 čtverečními kilometry čtvrtým největším jezerem na celém severoamerickém kontinentu a osmým největším na světě.

Velké Medvědí Jezero

Kanada má kromě toho i nejdelší mořské pobřeží na světě. Jeho celková délka 243 042 kilometrů spolu s ohromným počtem jezer činí z Kanady skutečnou vodní zemi.


Zdroje: dailymail.co.uk, Wikipedia

Nejizolovanější domorodý kmen na světě aneb jak žili naši předkové před mnoha tisíci lety

Pro spoustu lidí v dnešní době je těžké si představit, že na této planetě stále žijí lidé, kteří nemají potuchy o tom, co to je restaurace, kino, automobil, telefon, počítač nebo dokonce kniha. Ano, je jich málo, ale takoví lidé opravdu stále existují. Za zřejmě vůbec nejizolovanější skupinu lidí na světě je považován kmen Sentinelců.

Sentinelci jsou domorodci žijící na ostrově Severní Sentinel, který má rozlohu kolem 60 km čtverečních, což zhruba odpovídá českému městu Karlovy Vary. Tento ostrůvek je součástí Andamanského souostroví, které se nachází mezi Indií a Barmou. Populace Sentinelců se odhaduje na 40 až 500 jedinců a jejich jazyk není příbuzný s žádným jiným na světě.

Ostrov Severní Sentinel 

Sentinelci se živí lovením, rybařením a sběrem divoce rostoucích rostlin. Protože podle všeho neznají zemědělství a neumí si dokonce ani rozdělat oheň, jejich způsob života odpovídá africkým předkům druhu Homo sapiens z doby před více než 125 tisíci lety. To je totiž doba, kdy se podle důkazů náš druh zřejmě poprvé naučil ovládat oheň.

Jedna z mála fotografií zachycující Sentinelce.

S domorodci se pokusilo učinit kontakt několik výprav. Předpokládá se, že první byla expedice v roce 1880, která byla vedena britským námořním důstojníkem M. V. Portmanem. Cílem této expedice bylo provést průzkum ostrova, zajmout jednoho člena kmene, dát mu nějaké dary a propustit jej zpět. To ale bohužel nedopadlo dobře.
Po dvou dnech pátrání se jim podařilo v ostrovním pralese najít starší pár se čtyřmi dětmi. Portman se rozhodl všechny zajmout a na lodi odvézt do tehdy britsko-indického města Port Blair. Dva dospělí z domorodců po krátké době zemřeli na jednu z našich běžných nemocí, proti které Sentinelci nemají imunitu. Děti byly naštěstí bez újmy po několika dnech propuštěny zpět na ostrov.
Později došlo ještě k řadě dalších neúspěšných pokusů o kontakt i ze strany indické vlády, ale ta se nakonec v roce 1996 rozhodla veškeré výpravy ukončit a nechat tyto lidi žít po svém.

Zdroj Wikipedia

My všichni jsme vesmírní cestovatelé. Kam cestujeme a jakou rychlostí?

Zavřete na chvíli oči a představte si, že celá tato planeta je prosklená a odmyslete si její atmosféru a mraky. Co vidíte pod sebou a všude kolem vás? Ano, správně. Nevidíte nic jiného než vesmír. Nacházíte se uprostřed nekonečného prostoru a na kulatém kusu horniny s trochou vody letíte neuvěřitelnou rychlostí neznámo kam.

Možná, že zrovna sedíte v klidu ve vašem křesle nebo někde na louce u řeky, ale vězte, že jste neustále v pohybu. S celou touto planetou se točíte kolem její osy rychlostí 1600 km za hodinu. Díky gravitaci, která vás drží pevně k povrchu, si této rychlosti ani nevšimnete.

S takto rychle rotující koulí my všichni obíháme hvězdu nazvanou Slunce rychlostí 107 tisíc km za hodinu. Protože jsme od něj vdáleni 150 milionů kilometrů, i přes tuto obrovskou rychlost nám trvá 365 dní, než Slunce celé obletíme. Celá tato každoroční cesta je dlouhá 970 milionů kilometrů.

Už se vám z těch rychlostí a vzdáleností dělá špatně? Tak se pořádně držte, protože to zdaleka není celé.

Slunce, kolem kterého obíháme, je jen jedna z mnoha miliard hvězd, které tvoří tuto galaxii. Každá z těchto hvězd uvnitř Galaxie je v neustálém pohybu. Naše Sluneční soustava momentálně cestuje směrem ke hvězdě Vega a to rychlostí 70 tisíc km za hodinu.

Galaxie jako celek se ale se všemi jejími hvězdami a planetami otáčí jako obrovský větrník a tím vše putuje kolem jejího středu. Po takzvané Mléčné dráze tedy dále cestujeme neuvěřitelnou rychlostí 792 tisíc km za hodinu.
Našemu Slunci trvá 225 milionů let, než oběhne střed Galaxie. Tento jeden oběh se nazývá Galaktický rok.

Ve vesmíru jsou miliardy dalších galaxií a podobně jako střepiny granátu po své explozi, každá z nich letí nějakým směrem a to již od doby, kdy se začaly formovat, tedy zhruba 1 miliardu let po Velkém třesku. Jakou rychlostí putuje naše Galaxie vesmírem?
2,1 milionů kilometrů za hodinu...

Zdroj: Astrosociety.org